Výstavy

Kalendárium skupiny: 1987 - 1999

1987
3. června
První úplnou, byť stručnou informaci o založení skupiny přináší katalog umělecké skupiny Tvrdohlaví, který se objevil na první výstavě v Lidovém domě, uskutečněné 22. prosince 1987. Faksimile zprávy o založení skupiny je jediným textem v katalogu:

Dne 3. června 1987 jsme ve Slovenském salónku „Obecního domu" v Praze založili tvůrčí uměleckou skupinu: „TVRDOHLAVÍ"
Při založení: Jiří David, Diviš St., Michal Gabriel, Zdeněk Lhotský, Stefan Milkov, Marhoul Václav, Petr Nikl, Jaroslav Róna, František Skála jr., Č. Suška

22. prosince 1987 - 1. ledna 1988
TVRDOHLAVÍ I

Vernisáž první výstavy skupiny Tvrdohlaví, ul. Emanuela Klímy 8, Praha - Vysočany.
Vystavovali: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška.
K výstavě byl vydán katalog, obsahující vedle reprodukcí i deset portrétních fotografií Tvrdohlavých.
Nejdůležitější kritiky: Peter Kováč - Nabízejí Tvrdohlaví východisko? (Rudé právo, 28. prosince 1987) a PhDr. Jaroslav Holeček - Tvrdohlaví (Čs. architekt, 12/88).


 

Mýtus Tvrdohlavých je založen především na této první výstavě. Ale význam této výstavy je to vetší, protože vlastně byla po dlouhých letech první velkou výtvarnou událostí, první povolenou akcí uspořádanou mimo všemocný výtvarný svaz a navzdory tomuto svazu. Přinesla zkušenost, že i tak velké akce se dají uskutečnit svobodně, bez ponižující a kamuflážové hry na věčnou kontinuitu socialistického umění. Výstava ovšem musela být zákonitě chápána jako akce namířená proti komunistickému režimu, přestože nebyla disidentským podnikem. Pro stovky a tisíce převážně mladých lidí přinesla neznámý zážitek svobody, ukázala jednu z možností, jak se vyslovovat bez strachu. Bylo ale důležité, že podobné pocity z výstavy měli i lidi z disentu. Sergej Machonin v samizdatových lidových novinách 2/1 z roku 1988 napsal: ,Manifestuje se tu jediné: nikam se nezavazovat, nic nehlásat, nedát si v ničem poroučet. A naopak potřeba cítit se ve svém umění volně jak v občanských džínsech" Až na ty občanské džínsy můžeme klidně i dnes podepsat Machoninova slova. Tyž recenzent věděl již tehdy, že s Tvrdohlavými oficiálně vystoupil i nový výtvarný fenomén, zdůrazňující prvky hry a humoru: „Nikdo nepronesl projev, úvodní klasická hudba si nezjednala náležité ticho v sále a několik krásných slečen roznášelo v té kulturní tlačenici vajíčka natvrdo v ošatkách."
Byla zde ovsem pověst o postmodernismu, jakémsi módním směru, který prý Tvrdohlaví vyznávají, a je docela možné, že přilákala onu část početného publika, které je lákalo do estetických senzací, ale právě ti museli být základní výstavou spíše klasickou než avantgardní". Ale jeden ohlas byl nezapomenutelný. V Rudém právu 28. prosince 1987 vyšla kritika výstavy pod názvem Přinášejí Tvrdohlaví východisko? Tón byl dán stupidní otázkou v názvu článku, podle stranického rituálu se po článku v hlavním komunistickém deníku měli ozvat v dalších novinách, ale neozval se nikdo, začátkem roku 1988 již byl s disciplínou konec.
Příklad výstavy Tvrdohlavých přímo i nepřímo vyvolal vznik dalších skupin a volných sdružení - jmenujme aspoň ty nejkurióznější příklady: Měkkohlaví a Zaostalí".
Nejdůležitější byl ale fakt, že výstavou se prezentovala nastupující generace, nová řeč a nová poetika, a že se dalo rozumět bez kunsthistoriickych bedekrů. A to nebylo málo.


 
1988
24. června
Zakončení umělecké sezóny v hospodě Na Kačabce, Praha 10.

15. října
Zahájení umělecké sezóny v sále kulturního střediska Dobeška. K tanci a poslechu hraje MTO Universal.

1989
29. března

Tvrdohlavým udělena cena Mladého světa Bílá vrána. Skupina cenu převzala v pražském Filmovém klubu, v 10 hodin dopoledne.

20. června

Výstava „Tvrdohlaví" v Havířově
Vystavovali všichni výtvarníci skupiny Tvrdohlaví: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška.
K výstavě byl vydán katalog s názvem Tvrdohlaví s osmnácti černobílými reprodukcemi a textem Vítězslava Konráda (Jiřího Davida).
První mimopražská výstava Tvrdohlavých. Byla zkouškou na druhou řádnou výstavu a měla ve své době velký význam. Skupina na vernisáži předvedla malý kulturní program, sborově zazpívala verzi písně Dobrý den, majore Gagarine, s textem speciálně „havířovským" a sborově zarecitovala slogan: NABÍZEJÍ TVRDOHLAVÍ VÝCHODISKO - NEBO ZÁPADISKO? Návštěvnický ohlas výstavy byl velmi dobrý.

28. června
Umělecká skupina Tvrdohlaví pořádá Zakončení umělecké sezóny v hospodě Na Kačabce. K tanci a poslechu hraje MTO Universal.

2. září - 19. října
TVRDOHLAVÍ II
Vernisáž výstavy 2. IX. 1989 ve Výstavní síni ÚLUV v Praze na Národní třídě.
Vystavovali všichni výtvarníci skupiny (David, Diviš , Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška) a hosté výstavy, fotografové Polák a Jasanský.
K výstavě byl vydán katalog s názvem TVRDOHLAVÍ. Obsahuje 47 barevných reprodukcí, fotografii skupiny a základní informace o členech skupiny.
Z nejdůležitějších kritik a recenzí: Petr Vilhelm - Tvrdohlaví - čas (národní) sebereflexe (Rudé právo 13. září 1989), Jaroslav Vanča - Tvrdohlaví znovu na scéně (Zemědělské no- viny 16. září 1989), Michael Třeštík - (Tvorba z 20. září 1989), Jana a Jiří Ševčíkovi- Tvrdohlaví kriticky (Ateliér 19. září 1989).
Z periférie do centra, tak by se dal charakterizovat rozdíl Tenzi místem konání první a druhé výstavy. A rozdíl nebyl pouze místní: z periférie do centra pozorností se dostali především Tvrdohlaví.
Druhá výstava se konala v hektické politické atmosféře doby, kdy změny bylo doslova cítit ve vzduchu. Za čtyři týdny po skončení výstavy vypukl listopadový převrat v zemi a umělecké aktivity jednotlivců i skupin se rázem staly druhořadou záležitostí.
Výstava byla pojata v širším aspektu jako záležitost čistě výtvarnická a současně i jako zábavný podnik, Jehož součástí byly artistické vystoupení pasáží, bizarní instalace ve výlohách, ale především hlavně doprovodná akce: byla zamluvena celá kavárna Slavie pro událost dosud nevídanou: v kavárně se tančilo a zpívalo a poprvé se širšímu publiku představila hudební skupina MTO Univerzal, jejímiž členy byli (a dodnes jsou) i dva členové Tvrdohlavých. Ve srovnání s první výstavou byla druhá výstava Tvrdohlavých efektnější, více efektivnější, sdílnější, zároveň ale jako by skupina ztrácela někdejší nádech mysterióznosti, která provokovala k otázkám a vážnosti, která budila respekt. Práce byly nyní o poznání kultivovanější, ale ztrácely syrovost, která spoluvytvářela atmosféru prvního vystoupení skupiny.

 
prosinec

Korunovační klenoty pro Václava Havla

F. Skála navrhl originální korunovační klenoty ke zvolení V. Havla prezidentem a Tvrdohlaví se podíleli na jeho realizaci. Petr Nikl vypracoval říšské jablko, Frantisek Skála provedl řezbu kartáčku, Michal Gabriel vytvořil pastu v podobě ženského torza, Jan David lvíčka na pohár a Jaroslav Róna slavnostní nosítka. Výšivky značky a monogramu a úpravu polštáře provedly ženy Tvrdohlavých, paní Skálová a paní Davidová.

31. prosince
Tvrdohlaví jsou prezidentem V. Havlem pozváni na prezidentský Silvestr v domě DKK v Praze na Smíchově.

1990
leden
Setkání Tvrdohlavých s Jindřichem Chaloupeckým. Setkání se uskutečnilo v první polovině ledna v restauraci U dvou slunců v Praze na Malé Straně.

4.června - 30. července
Výstava „Tvrdohlaví" v Litvínově.
Vernisáž se konala 4. června 1990 na zámku v Litvínově.
Vystavovali členové skupiny: David, Diviš, Gabriel, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška.
K výstavě nebyl vydán katalog.

Tvrdohlaví vystavili své starší „klasické" práce, především ale výběr z druhé výstavy v pražském domě ÚLUV. K výstavě nebyl vydán katalog, pouze plakát s dvěmi fotografiemi z expozice a sedmi snímky vybraných prací.
Vernisáž se konala první v den, kdy vrcholila kampaň k prvním svobodným volbám v zemi.

 

31. srpna
Výstava „DE HÁRDE HOVEDER" v Arhusu v Dánsku.
Vystavovali členové skupiny: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška.
K výstavě vydán katalog s reprodukcemi výtvarných děl a textem Jiřího Oliče (v dánském překladě).
Výstavou v dánském Arhusu se skupina Tvrdohlaví poprvé představila zahraniční veřejnosti. Ze seznamu dcl pro pojišťovací řízení se dovfdáme, že tři denové skupiny David, Devis a Gabriel) se rozhodli prezentovat pouze nejnovější volbu z roku 1990. A další tři Tvrdohlaví (Róna, Skála a Suska) zvolili především práce staršího data. Bylo pochopitelně věcí úvahy, zda se v cizině představit „historicky" jako Tvrdohlaví 1987, anebo vystavit práce nejnovější a ukázat, jak clenové skupiny reagují na tendence současného výtvarného světa.
Ohlas výstavy v dánském tisku byl nicméně poměrně značný.

5. října
Výstava „Les TETES DURES" v Rennes ve Francii.
Vystavovali členové skupiny: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška.
K dispozici byl katalog z výstavy v Arhusu.
Tvrdohlaví převezli do Francie svoji kolekci z Dánska. Výstava se v podstatě stala součástí (a obohacením) výtvarné sezóny v Bretani, v kraji, kde se psaly ty nejskvělejší kapitoly historie moderního umění. Společný pobyt v Dánsku a ve Francii skupinu velice sblížil po stránce lidské, takže všechny ostatní aspekty zájezdy zůstávají druhořadé.
Skupina nicméně po těchto zahraničních zájezdech vstoupila do závěrečné fáze své existence.

1991
29. června
Výstava Tvrdohlaví na Sovinci.
Vernisáž 29. června 1991. Vystavovali členové skupiny: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Nikl, Róna, Skála a Suška.
K výstavě nebyl vydán katalog.
První a poslední „vesnická" výstava Tvrdohlavých. Na slavnosti vernisáž se dostavila bezmála tisícovka hostů.
Tvrdohlaví zahráli a zazpívali, zbytek programu znamenité vyplnily divadelní skeče a písničky pražského Divadla SKLEP.
Na výstavě byla k vidění především díla, která již byla vystavena jinde. Byla to tedy svým způsobem retrospektiva bezmála pětiletého působení Tvrdohlavých. Pro galeristu (a fotografa) Jindřicha Štreita to zase byl způsob, Jak prezentovat tvorbu mladší umělecké generace v kraji, kde se o tzv. nové vlně hovořilo spíše s příhanou jako o zhoubci staré dobré moderny.

12. října - 20. listopadu
TVRDOHLAVÍ III
Třetí a poslední skupinová výstava. Vernisáž 12. října 1991 v Městské knihovně Národní galerie v Praze.
Vystavovali členové skupiny: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška.
Nejdůležitější kritiky a recenze: Petr Volf - TVRDOHLAVÍ III (v MF DNES, 13. září 1991), Vojtěch Lahoda - Tvrdohlaví napotřetí (v Lidových novinách, 30. září 1991), Jaroslav Vanča - ZTVRDLÍ Tvrdohlaví (v Občanském deníku, 30.září 1991), Radek Váňa - Hledání Tvrdohlavých (v Práci, 9. října 1991) a Egon Bondy - Tvrdohlaví a Róna zvláště (Tvorba, 38-39/1991).
Vydán katalog skupiny.
K výstavě bylo rovněž vydáno grafické album TVRDOHLAVÍ. (Grafika na obalu od Mi- chala Gabriela. Obsahuje 9 grafik výtvarníků skupiny Tvrdohlaví.)
Svojí třetí výstavou se skupina Tvrdohlaví dostala až na „posvátnou"půdu Národní galerie v Praze. Bylo proto logické, že se výstava připravovala pečlivě a se vší vážností, kterou navozovala atmosféra této národní a vážené instituce. Tvrdohlaví navíc měli na paměti kritiku, která se snesla na druhou výstavu. Mezi nejčastěji opakované výtky, s nimiž kritikové přicházeli, bylo upozornění na nebezpečí stagnace, opakování, přílišné estetizace, ale Tvrdohlaví byli obviňováni i z exotismu, politických aktualizací apod. Museli tedy dokázat, že vývoj, jímž prošel, byl progresivní a vyjadřoval kreativitu, která reagovala na změny a smysl pro experiment. Na vernisáži byla tentokráte posílena „část projevová" (kterou Tvrdohlaví nikdy neměli v přílišne oblibě) a její důstojnost narušilo snad jen sborové pěvecké číslo skupiny. Nekonala se ale žádná artistická a kouzelnická vystoupení ani žádne formy recese, která byla s Tvrdohlavými spojována od první výstavy.
Členové skupiny nastoupili oblečeni dílem ve společenských oblecích, dílem v kostýmech a historickych uniformách, které pouze zdůrazňovaly slavnostní charakter celé události. Součástí výstavy byly doprovodné akce: promítání němého filmu Metropolis v kinosále Městské knihovny a večerní setkání na lodi Kamýk.
Přílišná oficióznost, vážnost celé akce, byly nejčastejšími kritickými výhradami k výstavě, která byla v naprosté většině kritik a recenzí přijata jako významná událost sezóny. Dominovaly pozitivní ohlasy, možná až příliš pozitivní, projevilo se to na množství a úrovni drobných výtek, jaké se kladou spíše klasikům a v situacích, kdy chvalozpěv je příliš monotónní a nesnesitelný.
Ať tak či tak, čas Tvrdohlavých se začal naplňovat. V předposlední den výstavy se skupina Tvrdohlavých rozpadla. Poslední den to byla výstava bývalé skupiny Tvrdohlaví.

19. listopadu
Umělecká skupina TVRDOHLAVÍ byla rozpuštěna.

1997
3. června 1997
V Obecním domě v Praze koná setkání Tvrdohlavých po 10 letech. Zúčastnění podpisují pamětní listinu k 10. výročí.

1999
Znovuzaložení skupiny v ateliéru Stefana Milkova. Příprava výstavy Tvrdohlavých ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

1999
15. dubna - 23. června
TVRDOHLAVÍ IV
Čtvrtá skupinová výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Vystavovali členové skupiny: David, Diviš, Gabriel, Lhotský, Milkov, Nikl, Róna, Skála a Suška. Počet návštěvníků dosáhl počtu 25 tisíc.
Vydána obsáhlá reprezentativní souhrnná publikace výtvarné skupiny, představující jak osobnosti jednotlivých tvůrců, tak i jejich díla, včetně přehledu výstav, zastoupení ve sbírkách ad. "VÝTVARNÁ SKUPINA TVRDOHLAVÍ 1987 - 1999".