13.9. 2002 až 16.11. 2002 Čestmír Suška - sochy a obrazy. Host Martina Riedlbauchová
Martina Riedlbauchová
narozena 1963 v Plzni
1982 - 1988 Vysoká škola umělecko průmyslová, Praha
žije a pracuje v Praze a Londýně (od roku 1999)


 
Samostatné výstavy:
1990 Ústav makromolekulární chemie, Praha
Kresby, Galerie v Karlovce, Praha
1991 Galerie Opatov, Praha
Černobílé grafiky, Československé kulturní centrum, Berlín
1992 Okna a díry, Galerie u Řečických, Praha
1993 Děravé perspektivy, Galerie Fronta, Praha
1995 Černá a bílá, Galerie Jiřího Trnky, Plzeň
1996 Červené grafiky, Centrum France Kafky, Praha
1997 Barevné zprávy, Galerie bratří Čapků, Praha
2000 Akvarely, divadlo Kalich, Praha

 
Od červené k modré, akryl na dřevě, 240x230
Dobré zprávy, sítotisk a akryl na plátně 190x130
Nebezpečné zprávy, sítotisk a akryl na plátně 190x130
 
Čáry sem a tam, akryl na plátně 200x140
Čtverce, akryl a olej na plátně 200x140
Koláž, akryl a olej na plátně 200x140



Čestmír Suška
(DÍLA)

narozen 1952 v Praze
Studia: 1971-1973 Střední odborná škola výtvarná, 1974-1980 Akademie Výtvarných umění, Praha (diplom z oboru sochařství u prof. Jiřího Bradáčka) žije a pracuje v Praze, zakladatel sochařského studia BUBEC v Praze - Řeporyjích

V díle Čestmíra Sušky z devadesátých let převažují práce kombinující geometrické tvarosloví s přirozeným povrchem zejména dřevěných kmenů. Vznikaly časově náročné práce ze dřeva, kdy autor nejprve vyřezával do přírodních kmenů geometrické kompozice a prohlubně a od roku 1994 vytvářel rozměrné plastiky z obrovských kmenů, ze kterých vydlabal dřevo z vnitřního prostoru a zůstaly jen obvodové skelety, které instaloval většinou v labilní a zneklidňující poloze. V letech 1995-96 ve vydlabávání obřích topolů došel tak daleko, že jeho práce připomínají dřevěné krajkoví podobné složitému gotickému žebroví kleneb nebo také náramky grónských obryň. Největší z těchto prací - Velký posel - dosahující 5 m výše vévodil celému souboru, který byl vystaven v roce 1997 ve výstavní síni Mánes v Praze. Díky grantu nadace Pollock-Krasner Foundation, který v letech 1995-96 pobíral, vznikly mimo uvedený soubor též rozměrné bronzové plastiky vytvořené s pomocí náročné technologie odlévání vnějšího i vnitřního prostoru těchto prací. V pracích z konce 90. let můžeme pozorovat návrat k inspiraci reálným světem (Nekonečné ryby, Nekoneční ptáci apod.). V poslední době autor pracuje i s kamenem a pro něj doposud neužívanou technologií skleněné plastiky.